Příspěvky

Tužkou psané sešity 5

-
Obrázek
497 Píšeme poezii / do šuplíku ale nechceme být slavní ne to  ne Jenom chceme říct těm lidem co se tak rádi holedbají co všechno mají že trochu ješitnosti stačí že jsou spíš k smíchu, než k pláči že se svou filozofií stárnoucí  nevystačí že IQ 50 ještě nic neznamená že tíhu tohoto světa             bereme za ně             sobě na ramena Šlápoty (zůstanou) Šlápoty moje                       vzdálené asfaltovanému koberci cest pošpiněnému hnijícím prachem velkoměst jsou provoněny dálkou nenasytnou která polyká nás po částech.                       * Šlápoty jako perly na šňůře zůstanou ale vcelku                      neroztrženy                      a vzdálené zůstanou nikým nespatřeny a nepošpiněny hnijícím prachem velkoměst.              499 Věčně nespokojeni jsou lidé.            S počasím: ať je zima nebo horko pořád prší a nezaprší.            S penězma:  mají jich dost nebo málo vždy neví jak
Okomentovat
Další informace

Tužkou psané sešity 4

-
Obrázek
Léčivé bahno (Pozdě dospíváme) Téměř v dětství přišlo se s tím  - svornost    rovnost    bratrství Na prahu dospělosti pošetilá slova omšelá slova prázdná slova zbytečná Pravda (filosofům)  víra (bohům) důvěra (králům) a sliby (bláznům) lež o spravedlnosti (otrokům) něco svobody (pánům) pošetilci iluze a ideály pro hlupáky Asi aby byl život veselejší lepší je síla než rozum a mládí a život nám stačí hle kde kdo je svatý ale kdo je čestný? Kdo není čestný nemůže být hrdý neví co je láska je to jen slovo pro něj. Slovo dělá muže a chlap je chlap přímý a rovný má být avšak čin je čin a skromnost matka ctnosti a moudrost - jen lesní moudrost. To už dnes  životem paběrkujem a všechno si neseme na zádech s sebou celou tuláckou minulost svou dokud to jde jsme šťastní schováváme se se svým svědomím hledáme  místo na slu nci a  bahno to bahno léčivé. Též perly, ale ty když najdeme, házíme je sviním.  1986 Marušce  Bere
Okomentovat
Další informace

Komu patří vesmír - recitace

-
Obrázek
Jsem rád, že jeden můj kamarád, který si ze skromnosti přeje raději ani neuvádět jeho jméno, dostál svému slibu a narecitoval    "některou z Jimových básniček - podle toho, která se ti bude hodit" (jak znělo moje širší zadání). Díky němu si můžeme poslechnut jedno z Jimových dílek "na vlastní uši" a já doufám, že při jednom zvukovém záznamu nezůstane. Onen nejmenovaný kamarád má totiž vlastní, zajímavý, dlouhodobě osvědčený způsob přednesu, podle kterého jej stejně jeho známí poznají, zavítají li někdy náhodou na tento blog. Což však nebude nikterak na škodu, neboť přednášející se nemá za co stydět. Já tomu říkám kus umění a poslouchám ho vždycky rád. Doufám, že audio "Komu patří vesmír" udělá hezkou chvíli i vám, kteří kliknete na níže uvedený odkaz ↓ https://drive.google.com/file/d/1EKFyaWahUiNeNCcWMPrwnx_-g6df-ds9/view?usp=sharing Taky mně těší, že uvedený recitátor namluvil i moji "Nebývalou partu". Ta je pro pořádek uvedena zase na mém
Okomentovat
Další informace

Tužkou psané sešity 3

-
Obrázek
Roky Jedu tam k nám kde to znám hlad a prázdný kapsy mám v tomhle kraji jsem se něco nachodil. To je let co jsem byl pryč na krku mi zbyl však klíč k zadním vrátkům na které jsem myslíval. Ref.: Jednou vracíme se zpět domů do vzpomínek z cest s sebou berem si však jen rezavej klíč roky toulání jsou v nás v každým zbylo něco krás v podšívkách batlů zbyly lístky zpáteční. Zrovna před sebou mám dům kde jsem v dětství plány kul že se jednou vrátím rád jsem nevěděl. Měl jsem vždycky šancí víc než se toulat, nemít nic ale byl jsem volnej, to mi každý záviděl. 1978 (písničkový text) Tak smím  No tak si myslím že smím se ptát proč modrá dálka vždy tolik mává ztraceným trampům na cestách. No tak si myslím že smím se ptát očím tvým slíbit vždy tolik přání pohladit krásu na cestách. Tak vždycky říkám je čas jít o kousek dále nesedět dlouho na jednom místě, vířit prach No tak si myslím že smím se rvát o místo na zemi vždy jak se patří nabít si
Okomentovat
Další informace

Tužkou psané sešity 2

-
Obrázek
512 Nejdřív jsem tě potkal              a chtěl tě poznat víc Pak jsem tě nechtěl pustit                samotnou jít dál za čas jsem odjel jen krátce tě znal a za tu dobu jsi ze své krásy                     neztratila nic spíše jsi získala co jsem   ti dal.     Fragmenty (torza) ... a cítím to vanutí (mojí) poezie jež postrádá teplo (tvých) dlaní zbývá mi jen jedno vzít fragmenty svých básní a torza myšlenek nevyslovených zakletých do cárů papírů ... Tak zůstaňte tu se mnou až teplo plamenů jejich krásného konce  nevyprchá jen pro mne tady zbytečně a nadarmo   515 Kabát můj má i z rubu líc dosáhnu dosáhnu víc víc - 516 Námořník jsem tričko pruhované ve větru se otáčím vlny mnou kymácí              * Vítr se obrací! A já taky (Zas chytám vítr do plachet) Z vojny V lese na bydle poslouchám rádio neděle tady se to nesmí koukám, se do stropu  - vzpomínk
Okomentovat
Další informace